Proklínám      Žentour

Prázdnej byt je jako past, 
kde růže uvadnou
Potisící čtu tvůj dopis 
na rozloučenou
Píšeš, že odcházíš, 
když den se s nocí střídá
Vodu z vína udělá, 
kdo dobře nehlídá
Píšeš:
 
Proklínám, 
ty tvoje ústa proklínám
Tvoje oči ledový
V srdci jen sníh
Sám a sám ať nikdy 
úsvit nespatříš
Na ústa mříž oči oslepnou
Ať do smrti seš sám
 
Tvoje oči jsou jak stín 
a tvář den když se stmívá
Stromy rostou čím dál výš 
a pak je čeká pád
Sám s hlavou skloněnou, 
všechny lásky budou zdání
Potisící čtu tvůj dopis 
na rozloučenou
Píšeš:
 
Proklínám, 
ty tvoje ústa proklínám
Tvoje oči ledový
V srdci jen sníh
Sám a sám ať nikdy 
úsvit nespatříš
Na ústa mříž, oči oslepnou
zůstaneš sám
Sám a sám 
ať nikdy úsvit nespatříš
Na ústa mříž, oči oslepnou
Ať zůstaneš sám
Sám a sám 
ty tvoje ústa proklínám
Tvoje oči ledový
V srdci jen sníh
Sám a sám nikdy 
úsvit nespatříš
Na ústa mříž oči oslepnou
do smrti seš sám